Nikdyvíc (povídka 2.- šílenstí)

Druhá povídka o Nikdyvícovi, postavě z nočních můr každého člověka, která si pohrává s lidmi a jejich myslí. Hrát si s myslí již mrtvého člověka byla zábava, ale proč nezkusit něco zábavnějšího?
Tentokrát příběh není vyprávěn z pohledu člověka, kterého si Nikdyvíc vyhlédl jako svou hračku, ale z pohledu psychiatra v Arkhamském ústavu, (ne, je to Arkhamský ústav z knih H. P. Lovecrafta, Arkham s Jokerem a tak podobně je taky senzační) který měl-ač nerad-první výslech velmi zvláštního mladého pacienta...
(Osobnost Nikdyvíce je ve fázi vývinu. Postupně budu odkrývat jeho osobnost a schopnosti. Typu jak různě dovede ovládat mysl své hračky, pomocí gest a výrazů pocity a dojmy ostatních lidí, cítit něčí přítomnost aniž by ho viděl apod. Jak už bylo řečeno minule, komentujte, pište první dojmy, kritiky, opravy gramatických chyb, cokoliv. Teprve se učím a mým cílem je se stále zlepšovat.)