Deník z karantény

Všichni jsme se nečekaně ocitli uprostřed epidemie nového viru, musíme dodržovat přísná pravidla, zůstávat doma, řeči, řeči řeči... Zkráceně: je to nuda. 💁🏼‍♀️

Co to ale znamená pro nás všechny ubohé studenty, co se ocitli doma, v horším případě s rodiči, zatímco jsou zavřené všechny kluby, párty a veřejné akce?

Tohle bude můj skromný deník o tom, jak se snažím přežívat, jakožto náctiletá a životem se protloukající obyčejná holka, doma s haldou školních úkolů a rodiči za zády. Myslím, že momentálně jsme v téhle situaci skoro každý, a proto se nejspíš v některých mých stížnostech a trapných situacích pravděpodobně najdete.

(Tento příběh je psán s velkou mírou sarkasmu a ironie, zveličování a zesměšňování skutečností. Je možné, že někoho urazí nebo vzbudí odpor, a každý takový člověk s nepatřičným smyslem pro humor by jej neměl číst.)