„Bylo nebylo..."
V zemi, kde vládl jen nekonečný žár, žili králové - a každých pár let nechali poslat pro nevěstu. Dívka nikdy neměla na vybranou a stala se královnou pouští, písků a ničeho jiného než sucha... dokud nezemřela.
Podobný osud čeká i dědičku sahranského trůnu, princeznu Achlys, která se má plavit až do vzdálené země, aby přijala trůn, o který ani v nejmenším nestojí. To by se ale do celé situace nesměla zamotat Chazin, dcera generála, která nehodlá svou nejlepší přítelkyni něčemu takovému vystavit. Sama tak přijme její jméno, postavení i manžela, kterého si neváží ani co by se za nehet vešlo.
Chazin přísahá pomstu. Pomstu za všechny dívky, které kdy zemřely v tom bohy zapomenutém království. Kromě ‚dokud nás smrt nerozdělí' tak slíbí mladému králi ještě něco. Slíbí, že jeho zemi spálí na prach a nezbude vůbec nic, čemu by mohl vládnout. A Chazin svoje sliby plní. Vždycky.
Příběh inspirovaný ‚Pohádkami tisíce a jedné noci', který se odehrává uprostřed pouštních dun a palácových zdí, kde vládnou intriky a dávno zapomenuté přízraky...
•spolupráce•
@karolynn_foy
@kattie-white
Díky nebezpečnému odpadu, který nějací géniové více jak před dvě stě lety vypustili do pitné vody, se celá lidská populace změnila ve zvěř. Ne tedy doslova. Dostali jejich návyky i možnost proměny, ale to je velice vzácné.
Stejně jako zvířata i my se dělíme podle masožravců, všežravců a býložravců. Bohužel při mé smůle, já se narodil jako jeden z posledních pávů na celé planetě. Už jen z důvodu, že jsme vyhynulý druh, nás buď odsuzují, nebo berou jako posvátné.