Můj drahý milý čtenáři,
jak pozitivní právě si?
Když slza padá na tváři,
i vlhké máš své černé řasy.
Pojďme spolu najít stesk,
bodnou ránu pojďme snést,
z krve bude krásný lesk,
Pro mne bude to však čest.
přidávám i na Liter ...
Zlomená duše v stínech se skryla,
v očích má ticho, co mrazí i zrcadla.
Kde kdysi plály sny jako vítr z polí,
teď trny z bolesti srdce jí zdobí.
Na každém kroku jen stín svého já,
hlas, co ji vedl, se navždy ztrácí.
Přesto však někde v hlubinách žhne,
jiskřička naděje, že nový den přijde.