Cítil jsem se jako mrtvý člověk. Mrtvý a zároveň v nějakém smyšleném hloupém snu. Rouška. Přímo přede mnou, ani ne metr ode mě, stojí vysoký člověk s delšími tmavými vlasy, širokými rameny a... rouškou, takovou, jakou jsem dneska již měl tu čest potkat.
~;~
Teď to ale bylo až moc zblízka, stál až moc blízko, jeho dlaň a prsty byly až moc u těch mých a on celý byl... až moc skutečný.
~;~
Raději jsem se znovu podíval na jeho vypracovanou hruď, na které byla pořád nalepená namočená košile. Musel jsem se k ní dostat. ,,Můžu... vám sundat kabát?" optal jsem se a jeho oči se znovu podivně zaleskly, na jeho tváři se určitě tvarující úšklebek...
~;~
,,Hoseoku?" vyslovil překvapeně mé jméno, které si očividně pamatoval, mrkajíc u toho a nechávajíc rty utvořit potěšený úšklebek... a tak jsem prostě udělal to první, co mi přišlo na mysl. Jako zbabělec jsem se co nejrychleji skrčil a sedl si na bobek, opírajíc se o knihovnu s knihou sevřenou na hrudi. Ano, vážně jsem si chvíli myslel, že mu takhle uniknu.
~;~
« Vhope/TaeSeok »
Začátek: 29. 5. 2020
Jedna parta, jedno neuvážené přání a jedna velká katastrofa je na světě.
Když se Komnata nejvyšší potřeby rozhodne náležitě vytrestat rouhavce a přesune je v čase o celou generaci, rozhodně nepůjde o veselý a bezstarostný výlet do budoucnosti. Svět je jiný, lidé jsou jiní a stará známá skupinka záškodníků se tím ocitne v situacích, jež jim způsobí nejednu horkou chvilku. Naštěstí mají průvodkyni, která možná není vždycky nejpříjemnější společnicí, ale zato se umí rvát jako vlčice, a k jejich nesmírnému štěstí má k téhle partě velmi silné vazby. Střet minulosti s budoucností ještě nikdy nebyl tak hořkosladký. Vánoční svátky jsou ale naštěstí časem zázraků...
***
Budoucnost, do které se Pobertové přenesou je AU a čerpá ze série Žít. Její znalost nicméně není nutností a všechny podstatné detaily budou v příběhu odhaleny a osvětleny.