Plechovka maličkostí

„Ty jseš asi pěknej vejtaha, co?" odfrkl si chlapec a usrkl si ze své težce získané plechovky.

„Jsi divnej. Holky jsou ze mě paf, když jim takhle pomůžu," podotknul Sebastián a nespouštěl z druhého chlapce oči.

„Problém bude asi v tom, že nejsem holka," odvětil, zaklonil hlavu a vypil poslední doušek své ledové kávy. Sebastiána zamrazilo, když viděl chlapcův odhalený krk a jeho hýbající se ohryzek. Nevěděl, co má dělat se svými pocity. Nikdy ho někdo nepřitahoval tak zatraceně moc.

„Nemusíš bejt holka na to, abys ze mě byl paf," namítnul.

Druhý chlapec pokrčil lhostejně rameny.

„Asi jo, ale já nejsem teplej," uzavřel to, otočil se k odchodu a nechal tam stát Sebastiána samotného.

„Já taky ne," křikl za ním ještě, ale už si tím nebyl tak jistý jako před deseti minutami.

***

Aneb když dva neteplí kluci zjistí, že možná, ale jenom možná, trochu teplí jsou.