,,Copak ti to pořád nedochází?" zeptala jsem se už zoufale, v jejích očích to bylo jasně vidět, nevěděla.
,,A co mi tedy nedochází?" opáčila. To tajemství trvalo už dlouho, byla z toho už zmatená, chápala jsem to.
,,Jsi chytrá, ale tohle ti opravdu nedošlo? Že jsem do tebe zamilovaná? Proč myslíš, že jsem to tenkrát na těch záchodech udělala?!" křikla jsem a pak od ní odvrátila tvář. Sesunula jsem se na zam jako hromádka neštěstí a one se z překvapení nedokázala ani pohnout. Viděla jsem jak otevírá pusu na to, aby se mě zeptala na další otázku. ,,Už dlouho," šeptla jsem.
*******
Vždy jsem si myslela, že se mám dobře. Že mám skvělou rodinu, tým, kamarády. Ale ne vždy jde všechno tak hladce. Tohle je má cesta, moje problémy a rozhodnutí. Příběh o tom, jak mě začala pohlcovat temnota, ze které jsem byla následně zachráněna. Mohla jsem vidět na druhou stranu hřiště. Mohla jsem cítit hřejivý pocit na hrudi a za to ti děkuji.
Příběh o Natalie Priceové, která si myslela, že vše zlé už má za sebou, ale život jí připraví těžké překážky a je jen na ní, jak se rozhodne. Rozhodne se svěřit kamarádkám? Dokáže se rozhodnout správně aniž by to mělo nějaké zlé následky?All Rights Reserved