Mass Effect: Jak Cerberus klesl na dno

Mass Effect: Jak Cerberus klesl na dno

  • WpView
    Reads 236
  • WpVote
    Votes 1
  • WpPart
    Parts 11
WpMetadataReadMatureOngoing
WpMetadataNoticeLast published Mon, Jul 13, 2020
Přistupte blíže, ale ne zas tak moc! Přečtěte si příběh o zoufalém Cerberusu a jejich groteskních životech, ze kterých slzy brečí a oči tečou. Storka je o partě teplých (ne tolik) přátel z Cerberusu, které už nebaví konstantní házení hnoje za sebe. Jednou se stane tragédie, a jejich šéf je unesen kamsi, což na jednu stranu je potěší, a na druhou stranu si vzpomenou, že tím pádem nemají výplatu. Váhání netrvá dlouho, a už se Kai Leng vydává společně s Mirandou Lawson, Jacobem Taylorem a šíleným vědcem Wilsonem napříč celé galaxii, ať rychle získají výplatu a mohou oddálit kanibalismus. Ale.. povede se jim to? ---- Příběh obsahuje nesmyslnosti, vulgarismy, násilí, Kaie pee-in-vase Lenga (I vy co ho nenávidíte se pojdťe pobavit!), a spoustu urážek (co se dá čekat od teroristicko-rasistické organizace).
All Rights Reserved
Join the largest storytelling communityGet personalized story recommendations, save your favourites to your library, and comment and vote to grow your community.
Illustration

You may also like

  • Zakázaný bratr
  • Vždy ti věřím<3 | byler
  • Sektor smrti ➵ Kniha 1. ✓
  • Poslední paprsek
  • Bráško?
  • Subjekt STRACHu ✅
  • Škola bez chyb - Když nás začala učit Ema
  • Syn nikoho z kdovíkde
  • Fénixovo proroctví✔
  • GENETIA

Napadlo vás někdy, jaké by to bylo žít v budoucnosti? Ve světě plném vynálezů, úžasných inovací a snad i mimozemských návštěvníků? Představte si, že se vám toto přání splnilo. Žijete v Londýně v roce 2270. Můžete žít ve futuristických částech města, nebo se usadit na jižním břehu Temže, kde život stále připomíná časy dávno minulé. Svět zažívá nebývalý pokrok. Poprvé v historii je překročena rychlost světla, lidé se poprvé setkali s mimozemskou civilizací. Život se zdá být zdánlivě bezchybným. Stačí však málo a vy zjistíte, že takový rozhodně není. Stačí zahnout z osvětleného bulváru do vedlejší uličky, kde v nočním mrazu spí na holé zemi opuštěné dítě. Pokud vykouknete z bubliny vaší pohodlné existence, zjistíte, že svět není tak krásný, jak se zdá. Anglie stále bojuje ve světě za své zájmy. Proto, abyste se vy měli líp. No není to od ní hezké? Je, že ano? A co když vám řeknu, že za Anglii a vaše pohodlí bojují a umírají muži a ženy, kteří mnohdy nejsou ani pořádně dospělí? Co by, řeknete si, bylo to jejich rozhodnutí. Jsou to přece jen vojáci. Vycvičení profesionálové zvyklí na ztráty ve svých řadách. Jistě, to si myslí všichni, nejste sami. Ale potkali jste je někdy? Vydali jste se k letišti královského letectva, které máte téměř za dveřmi a promluvili jste si s vojáky? Myslím, že ne. Jinak byste věděli, že to, co si celý život myslíte, není pravda. Nejsou to žádné vražedné stroje. Jsou to skuteční lidé, kteří mají skutečné problémy, emoce a city. A ono „svobodné" rozhodnutí, které je vehnalo do řad armády, nebylo vždy tak úplně svobodné. Tohle je příběh jednoho z nich. Řadového vojáka, který si nikdy nedokázal zvyknout na smrt. Příběh vojáka, který se rozhodl raději riskovat život v armádě, než zemřít na ulici. Pozor! Probíhá korekce.

More details
WpActionLinkContent Guidelines