Psí život - Gaston

Černá srst zbrázděná jizvami. Natržené ucho visící k zemi jak smuteční prapor. V zapadlých očích hněv a vzdor.
Gaston si prožil své a jeho zjev to jen potvrzuje. Nikdy nezažil domov a přívětivé pohlazení. Jeho osudem byl klecový chov a díky jeho síle i zápasy. On totiž neprohrával, vztek z něj udělal vraždící mašinu toužící po krvi, protože nic jiného ani neměl.

Barbora byla dobrovolnicí v útulku. Každý volný den došla a venčila psy, kteří zde pobývali, nebo jen pomáhala s čištěním kotců a občas i s krmením.
Psi byli její vášní, nejlepšími přáteli. Nikdy si ale žádného nemohla vzít domů, matka se psů po nepěkném zážitku bála. Útulek byl jedinou možností, jak s nimi být co nejvíc, i když loučení bylo vždy velmi bolestivé - psi přicházeli a pak zase mizeli.

Příběh hledání svého psího já a odhodlání dívky, která v jeho nalezení nikdy nepřestala bojovat.