Baker Street Liar

Victor se to ráno probral ztuhlý. Což tedy nebylo nic nového, protože byl poslední dobou vždycky ztuhlý. Svaly jakoby si stále neodvykly na teror Afghánistánu, napínaly se ačkoli už žádné nebezpečí nehrozilo.

Zvedl pravou ruku aby si promnul růžovou jizvu na levém rameni. Ta bolela nejvíce, což ovšem nebylo překvapení. Chvíli si jizvu jemně mnul palcem, aby alespoň částečně uvolnil svaly v ní. Posadil se a nechal přikrývku, aby mu sklouzla k pasu, než se úplně odkryl.

Konečně nechal jizvu být a poškrábal se na zarostlé tváři, zdravou rukou se natáhl pod polštář a vytáhl pistol, která tam byla schovaná. Dal si ji do levé ruky, ačkoli se mu myšlenka na to že má zbraň ve své slabé a prakticky téměř nepoužitelné ruce nelíbila, a do pravačky vzal hůl, o kterou se při vstávání opřel. Rozhlédl se po svém malém bytě, a vydechl, znova si pohrávající s myšlenkou přiložit si zbraň ke spánku.