Možná už mě znáš. Možná se teprve setkáváme. V obou případech tě zdravím. Abych vše uvedla na pravou míru, začnu od posledního konce, který byl začátkem dnešních problémů. Byly Vánoce, Štědrý večer, když jsem spáchala ten neodpustitelný čin. Až moc dlouho jsem však zpytovala svědomí, takže tím je zbytečné teď zatěžovat naši mysl. Důležitý a nezbytný je naopak fakt, že tento počin mi otevřel oči. Moc roste. Čas se krátí. Reality se střetávají. Prostor se mění. Mysl začíná bláznit. Duše opouštějí naše těla a stoupají do nebes. A Život jde ruku v ruce se Smrtí. Nemohu tomu zabránit, ale mohu je varovat. A možná se odhodlám a odpustím jim i sama sobě. ----- !SEBEPOŠKOZOVÁNÍ, PARANOIA, KREV, SMRT! Avengers ff první díl- Dcera Smrti druhý díl- Sestra Smrti