Výjimečná jako čokoláda

„A stejně jako jediný moment navždy ovlivnil život rodinné firmy Toblerone," pokračoval jsem a snažil se přes roušku mluvit dostatečně hlasitě, „taky první pohled do Tvých očí docela ovlivnil ten můj."
V jedné ruce držela tašku s čokoládou k osmnáctinám, které slavila následující den - 1. června -, ve druhé kytici k závěru tanečních. Oboje ode mě, pečlivě vybrané, aby měla alespoň nějakou vzpomínku.
Ruka s deštníkem strhla celé mé tělo, jako bych ji alespoň jednou musel ochránit, ačkoli před něčím tak neškodným, jako je déšť. Pohlídal jsem si, aby na ni až do zavření dveří nepadla ani jedna kapka.

Protože jsem věděl, že už ji nikdy v životě neuvidím...

Vše kromě jmen postav je naprosto autobiografické.