Začátek

Zahoď už minulost, přítomnost i budoucnost.
A začni znova psát svůj příběh.
Je toho hodně, co mohla bys vyprávět.
Je toho dost...
co mohlo by ti chybět.

A srdce v proudu slov rozhoří se prudce
a po tvářích stékají ti sladké zmatky
nenech se unést, nenech se okrást.
Moje malá....vrať se zase zpátky!

Pojďme jen tam, kde nebývalo zle
Kde neznal stesk hranic, čas limitů,
Kde prázdnota skýtala místo otevřené
a nevládl bludný strach z pocitů!

Pojďme to vzít místy, kde slunce nezná oběhů...
ať kočičí ocásky pošimraj ti holeně
ať zavřeš oči a uvidíš
Co že sis to málem nechala uletět...

Však teď...

Už zas můžeš do výšin se rozletět!
A nic nestáhne tě dolů!

Tak pojďme spolu...

Zase se smát!

Bez nádechů a výdechů
po světě bloudit a přesto jej znát
Chodit vždy jen po slepu
Vodu z pouští utírat

Po nich pár nočních výletů
ve sklinkách od včel propolis
ať to, co tě trápilo
Už nikdy víc nebolí!

Pryč s děsy skučícími
pryč s cestou do zásvětí!
Přece už sama v hlavě výš
že tohleto duši neposvětí!

Ta volnost, ta přání, ta víra velká
hromady snů a neochvějných slibů
přece bys nenechala vzít si, svá krásná
křídla namalovaná v letu...

Zahoď už minulost, přítomnost, i budoucnost.
A začni znova psát svůj příběh.
Je toho hodně, co mohla bys vyprávět.
Je toho dost.
Co mohlo by ti chybět...