Definice lidskosti [DOKONČENO]

Občas s hrůzou sleduji ty azurově modré oči. Nikdy se nepletou. Perleťová pleť se leskne a blonďaté vlasy pohupující se ve vlnách na jejích zádech září jako ryzí zlato. Plné rty a medový hlas. Musím si neustále připomínat, že je člověk. Že není robot ani pouhý výmysl techniky. Je ze svalů, kostí, šlach, nervů a orgánů. A těsně nad uchem, bezchybně skrytý pod kůží, má malý čip s nekonečnými zásobami dat a informací. Jeden život uložen na drobném kovovém disku hyzdící moji sestru Angeliku.

Vítejte ve dvacátém druhém století. Století nesoucím se ve znamení maximální modernizace a automatizace, století, kterého se jako zázrakem lidská civilizace dožila.

White mluví pomalu, nahlas a slovy seká jako šavlemi. Připadám si malý a nerozumný, když roztíná všechny mé naivní naděje, jednu po druhé. Ale na tom už stejně nesejde, na ničem nesejde, protože náš svět balancuje na kraji propasti a my nikdy nevíme, jakým směrem se doba ubere.
***
„Lidé byli stvořeni k tomu, aby byli milováni, a věci k tomu, aby byly používány. Svět je v chaosu, protože vše je naopak."
Dalajláma