Lituji toho okamžiku, kdy jsem klekl a prosil tebe bože, abys mi dovolil setrvat déle v její blízkosti. Dobře si věděl, že když mi ona ukáže světlo, tak bez ní bude jen tma. Nekonečná tma, ve které jsem já ztracen, odkud není cesta ven. Tak se tě ptám, proč si nás dal dohromady, abys nás pak rozdělil? Snad aby ses pobavil nad bezradností smrtelníka, jako jsem já? Je mrtvá, či živá? Ne není, není už ničím, co by zasahovalo do mého světa....