V ozvěně hor

„Díval se na mě s takovou pýchou, až se mi podlomila kolena. Věřila jsem mu. Věřila jsem, že mě vytáhl ze spárů smrti, že mi vrátil dech a naučil mě žít s tou bouří v mé hlavě. Ale když se naše prsty propletly, ucítila jsem to. Skrze náš společný tep ke mně dotekla pravda, kterou se snažil pohřbít pod nánosy laskavosti. Nebyla jsem jeho zázrak. Byla jsem jeho kořist. A vteřina, kdy mě zachránil, byla ve skutečnosti vteřinou, kdy mi ukradl svět."

Měla to být vysněná dovolená v Aurelii. Slunce, smích a zlaté střechy. Místo toho přišel náraz, tma a ledové ticho hor. Aria po nehodě v magickém Proudu probouzí v zapomenuté horské vesnici Omiros. V místě, které nezná hluk světa, ale skrývá tajemství hlubší než okolní propasti.

Dante Elios, charismatický a mocný správce údolí, jí slibuje bezpečí a pomoc. Stává její jedinou jistotou. Jenže v Omirosu není nic zadarmo. Zatímco Aria propadá Danteho kouzlu, začíná zjišťovat, že její přítomnost v horách možná nebyla náhoda.

Je Dante jejím zachráncem nebo ji jen odřízl od všeho, co milovala, aby ji mohl mít jen pro sebe? A co se stane se zrcadlem, když zjistí, že odráží jen samé lži? Pravda je totiž v Omirosu mnohem mrazivější než sníh na vrcholcích: Co uděláte, když zjistíte, že vaše jediné útočiště je zároveň vaší nejdokonalejší klecí?