Figment

Příběh psaný ve formě krátkých intervalech z Lukova deníku.

Stál jsem naproti tobě a díval se, jak tiše sedíš.
Neřekla si slovo, jsi snad němá?
Nevím, ale tvé slzy mě bolí za tebe.
Bolí mě, když vidím ty slzy, které nakonec dopadnou
a roztříští se na několik dalších kapek.
Srdce mi tluče, pocity si se mnou hrají, ale já vím jednu věc.
Věc, kterou bych chtěl ze všeho nejvíc.