Tak, jak voní bouřka

Pro někoho má život smysl, pro někoho ne.
Někdo přežívá, někdo žije...
Ona se nebavila s ostatními jako její vrstevníci, uzavřela se do sebe. A to hlavně po nástupu na střední školu, kdy pro ni měl osud připravenou ránu. Ránu v podobě smrti jejího otce.
Nezbyl jí nikdo, kdo by jí dobře rozuměl. Její jedinou útěchou byly toulky s foťákem a literatura.
Její dny vypadaly všechny stejně a život jí nudil. Nikdo by neřekl, že by v ní něco, a už rozhodně ne série nepříjemných náhod, mohla život znovu rozproudit.
Tak poznala Thomase. Měl stejné záliby jako ona a přesto byl tak odlišný...
Ale tenhle příběh, jehož zápletka zprvu může působit až triviálně, rozhodně triviální není.
Právě naopak. Tenhle příběh dokonale ukazuje, že ne všechno vždy podle našich představ dopadne. Štěstí netrvá věčně...
Ale jistým způsobem si k nám vždy najde cestu zpět...
To už ale záleží na tom, jak si to čtenář přebere.
-
16.8.2020- #2 rain
13.9.2020- #1 bouřka
3.10.2020- #1 introvert