Všichni jste blázni, jen já jsem letadlo | hpff ✓

25. srpna 1976,
v pokoji u Potterových:

Tak jsme tady. Moje postřehy? Zaprvé - James je debil. Zadruhé - bydlí tu s nimi jakýsi Sirius, a to je taky debil. Zatřetí - skvěle si rozumí s mým bráchou, který je taky debil (ale to už nějakou dobu víme). Panečku, jsem dobrá, prakticky celý dnešek jsem vypsala ve třech větách. Ale mohla bych asi být trochu konkrétnější, že?

Takže si to kapku rozvineme...

***
Poppy O'Toolová nastupuje v šestnácti letech poprvé do Bradavické školy čar a kouzel. Ke svému zděšení nenaráží na kouzelné místo plné úžasných lidí, ale na partu otravných arogantních Pobertů a ještě otravnější spolubydlící.
V hlavě se jí rojí spousta otázek. Zvládne nový život v nové škole? Neskončila náhodou ve špatné koleji? Podaří se jí najít v té změti bláznů kamarády? A proč, proboha PROČ musí trpět ve svém okolí tolik blbců v čele se Siriusem Blackem?
Nejdůležitější otázka však zní: Dají se Bradavice přežít ve zdraví? A dají se vůbec přežít?

Boj o zachování zdravého rozumu se velmi rychle mění na boj o holý život a také o životy všech lidí okolo, když Poppy nalézá záhadný pergamen, který v sobě skrývá děsivé tajemství.

Příběh zasazený do pobertovských Bradavic je psán formou deníku.

cca 105.000 slov.
27. srpna 2020 - 26. února 2021