Nejobtížnější pacient doktora Watsona

Ve městě se o něm proslýchalo, že je nadpřirozeně krásný a stejně tak chladný jako led. Každý, se kterým přišel na delší dobu do styku se do něj zamiloval a byl nucen zklamaně odejít, když mu oznámil, že ho milovat nedokáže. Obyvatelé města se proto začali místního nejchytřejšího detektiva stranit a případy mu chodily jen pod dveře. Když procházel ulicemi, nikdo se mu nedíval do očí a rodiče od něj odvraceli své děti.

Sherlocka to natolik trápilo, že do ulic přestal chodit úplně a uzavřel se ve svém domě, ze kterého odmítal vyjít. Za všechno mohlo to zatracené prokletí. Ve skutečnosti se tmavovlásek dokázal zamilovat až příliš snadno, ovšem vyjádřit to nemohl.

Byl uvnitř zavřený tak dlouho, až z toho onemocněl, avšak doktoři ho odmítali ošetřit, protože by se na něj museli dívat. Poté se však objevil někdo, komu Sherlock zachránil život a teď bylo na něm, aby ho zachránil jemu. Přesvědčený, že do muže se přece nikdy nezamiluje, rozhodl se k němu i přes Sherlockovy námitky nastěhovat. Sherlock už ani nedoufal, že někdo dokáže zlomit jeho kletbu, a tak se ani nesnažil o to usilovat. Ovšem...nepletl se náhodou?