Když se toho rána střetli na kraji lesa, byli si cizí. Přesto jeden z nich oslovil druhého:
„Zazpívej," vybídl skřivan něžně, leč s jistou zvědavostí ledňáčka.
„Nemohu," odpověděl, že ho na druhou větvičku bylo sotva slyšet.
„Proč ne?"
„Má píseň není jako ta, kterou zpíváš ty. Nelíbila by se ti. Stejně jako ty zpíváš pro své přátele, já zpívám pro ty své. Tak to příroda zařídila. Mé písně jsou o chladu, o nekonečných lovištích nad vodní hladinou, o strachu z nového dne, zatímco tvé naplňuje sluneční zář, květiny na lukách a širé nebe."
„Každá píseň vychází z toho, co známe. Poslechni si tu mou."
⭐⭐⭐
Oddechová sbírka drabbles, kterou stihnete přečíst během krátké pauzy, cestou tramvají nebo třeba večer před spaním.
Drabble je povídka o sto slovech, testuje schopnost napsat smysluplný příběh na malém prostoru.
Jednotlivé části sbírky na sebe volně navazují.
Svět, ve kterém práva a svoboda slabších neznamenají zhola nic.
Svět, ve kterém jsou takoví lidé majetkem.
Svět, ve kterém žiji.
Svět, ve kterém nejsem jedním z vyvolených.
▪▪▪
V příběhu se budou objevovat sprostá slova, scény 15+ a LGBTQ+ tématika.
Každý kdo s těmito věcmi má problém ať důkladně zváží čtení mého příběhu a pokud se případně rozhodne číst i tak, nedává vinu mně.
Já vás varovala.
Všem ostatním přeju pěkné čtení.
▪▪▪
Příběh není psán za účelem zisku!