Kdo vlastně jsem?

Jsem nevinná. Jsem nevinná. Jsem nevinná...
A přesto nejsem. Přesto jsem vrah a všichni to moc dobře ví. Všichni to tuší - a všichni mě za něj mají.
Já ale tentokrát nic neudělala. Ta krev, co kape do trávy, ta smrt, co probíhá ztichlými nočními ulicemi. Ten strach, co zde visí rozesetý jako pavučiny, ty nářky noci, co vychází z úst obětí.
Za tohle já nemůžu, za nic z toho. Dělá to někdo jiný, někdo si tu se mnou hraje a v ostatních probouzí děsivý strach.
Někdo si tu hraje s námi všemi, s celým Ponyvillem. A tahle zvrácená hra mu vychází.

Jsem nevinná, a přesto si tak nepřipadám. Na kopytech cítím krev a do zad se mi zavrtává pohled neonově zelených očí. A já jasně slyším to slovo, to jedno jediné, smrtící a hlasité, kvůli kterému přicházím o rozum.
,,Vrah..."

...

Osud je nám předepsán ve chvíli, kdy se narodíme. Vše, co uděláme, co za život vykonáme, vše, co řekneme a co se stane, to je už předem určeno. Každý má svůj osud a [ñīkdø] mu neuteče.

Osudem některých je se pokusit o zničení Equestrie. Osudem jiných je tomuto eventu zabránit a naši zemi ochránit. A osudem některých je při těchto akcích zemřít.
Osudu by se správně neměl vyhnout nikdo. Najdou se ovšem výjimky. Jedinci, kteří dovedou svůj osud pozměnit... a svoji budoucnost si tak učinit mnohem horší, než by si dokázali představit i v těch nejhorších nočních můrách.
...

Pokračování knížky Druhá šance? a hlavního příběhu mého OC, Death Blood.