"Coro,neser mě!"řekl hrubě a já se schoulila do klubíčka a potichu vzlykala. "Řekni doprdele alespoň něco!"zatínal zuby a pomalu se přibližoval k posteli ve které jsem ležela. Věděla jsem že by mě nikdy neuhodil ale stejně jsem v sobě měla ten pocit, pocit bezmocnosti. "Nialle.."polkla jsem. "Bojíš se mě viď?"zeptal se klidně .Zamrkala jsem a cítila jsem své slzy stékající po tváři.Utřel mi je a pramínek vlasů mi dal za ucho. "Ne.."řekla jsem a přitom mi přeskočil hlas. Přivinul si mě k sobě. "Coro, víš jak mě zasraně užírá když tě vidím s tím kokotem?"kousla jsem se do rtu . "Vím.." "Tak proč to do píči děláš?"pořád mě měl na sobě přivinutou a já pořád vzlykala. "Nialle, nechci aby jsina mě byl naštvaný ale on je můj kamarád "odtáhnu se od něho a vstanu z postele. "Ale mě to fakt užírá, nejradši ybch se sebral a rozbil by mu držku!"zakřičel a také vstal. "Nekřič Nialle.."přišla jsem k němu. "...a nežárli"usmála jsem se.Jeho ruce jsem ucítila na mých bocích. "Kdo žárlí ten miluje.."All Rights Reserved