KDYŽ JELEN USÍNÁ

Jelen je nádherné zvíře. Silné. Kouzelné. Vznešené. Někteří ho považují za ochránce lesa.
A jak později zjistí Kryštof a zbytek jeho spolužáků, může představovat i velké nebezpečí.
Všichni bychom si měli totiž pamatovat, že štvát jelena se nevyplácí.

„Nikdy jsem nečekal, že se nás bude pokoušet zabít nějakej cvok s parohama. Tohle se přece děje jen ve špatnejch americkejch filmech. Ne v Česku." Šimon si prohrábl rukou vlasy a já se jako v transu díval na Tomáše. V obličeji byl díky ztrátě krve bledý a já si čím dál tím víc uvědomoval skutečnost, že ho nestihneme dostat do nemocnice i kdybychom se odtud dostali. Stejně jsem se ale nevzdával naděje.
„Zvládneme to."
„Nebuď blbej, Kryštofe. Kolik nás vlastně zbylo?" pokračoval Šimon. „Tři? Čtyři? Možná pět? O Ester nic nevíme a tady Tomáš už je jednou nohou v hrobě. A my tady taky umřem, Kryštofe. A já kurva nechci umřít, chápeš? Já nechci umřít!"
Najednou jsme ale všichni ztuhli, protože se od hlavních dveří ozvalo hlasité klepání.

Varování:
Obsahuje krev, vulgární výrazy, krev, popis mrtvol, krev, vraždy,... (už jsem zmínila krev?).

Tento příběh vznikl díky spisovatelské výzvě Obálkobraní, které pořádá úžasná @RaSoKim. Obálku vytvořila také úžasná @TnaKenov.