Naděje v životě

Kapitola 1.

Byl krásný podzimní den. Barevné listí mi poletovalo okolo blonďatých vlasů a svět se zdál krásný. Za chvíli jsem se v parku, nedaleko města měla s někým sejít. Srdce mi tlouklo až jsem si myslela že ho mám v krku, když v tom jsem ho uviděla. Krásně rozcuchané hnědé vlasy, zelené oči, svalnaté tělo. Sen každé holky byl aby se na ní tento kluk jen podíval, ale se mnou chodil. Milovali jsme se jako zamilovaní blázni kteří žijí je jeden pro druhého
Je o rok starší než ja, ale to mi vůbec nevadí.
,, Selino?!" zavolal mé jméno a rozběhl se ke mě. Skočila jsem mu do náruče a cítila se v bezpečí. Vdechla jsem do nosu jeho vůni. Hladil me po vlasech.
Všechno jakoby se točilo jen okolo nás
,,Chyběl jsem ti?'' zeptal se poněkud hloupě. Lehce jsem ho políbila.
,,Dostal jsi odpověď?" zeptala jsem se na otázku otazkou.
Najednou na mě dopadl smutek. On neví co se stalo, kvůli čemu jsem noci probrečela.
Neví vůbec nic.