Moje srdce bije dál

Adriana byla vždycky docela držka a k tomu navíc policajt. Někdo by možná řekl, že je to zvláštní kombinace, snad až nebezpečná. Ale u ní to kupodivu fungovalo skvěle. Svou práci milovala a byla v ní opravdu dobrá. Až do té nehody. Pak už nebylo nic jako dřív.

Utekla od své práce.

Utekla od rodiny i přátel.

Utekla od všeho, co dosud bylo jejím životem, a rozhodla se začít jinde a jinak.

V malé chajdě uprostřed lesa nedaleko německých hranic se pokouší dát si život do pořádku. Bojuje se svými démony i pocitem viny. Učí se věřit lidem okolo sebe i sobě samotné. Má však před sebou ještě dlouhou cestu.

***

"Takže mi nepovíš, proč tu sedíš jako ubohá kopka hnoje?"

"Hezky řečeno," zvedla jsem hlavu a pousmála se. "Kopka hnoje je fajn. I když přesnější by spíš bylo kopka sraček."