Book 1. Chronicles of sins
Levi
Žárlivost to byla emoce, se kterou se Levi vypořádal každý den. Žárlil na své bratry, na jejich sílu, na geny Alfy, které on v sobě neměl. Žárlil na každého vlka, co nebyl Omegou, ale především žárlil na lidi, jenž byli normální, protože on rozhodně normální nebyl. Byl ten podivíny, třetí syn Alfy a Luny, o kterého nikdo nestál, ten co se chtěl stát alfou i přes jeho nízký status.
Levi však věděl, že ve smečce jeho otce nikdy Alfou nebude, byli tady jeho dva starší bratři, kteří byli Alfy a i přes to, že jim tohle Levi záviděl, nikdy by jim nemohl ublížit pro nějaký titul. Jeho rodina pro něj byla kotva, jen díky nim si držel určitý level normálnosti. Navíc kvůli jeho minulosti se rozhodl na jediném, stane se Alfou sám a odmítne svého mate při první příležitosti kterou dostane. Nechtěl někoho, kdo ho bude svazovat. Levi chtěl dokázat světu, že může přemoct své geny a stát se Alfou. Levi je však zlomený a potřebuje pomoct.
Kai
Kai byl neustále naštvaný, byl plný nenávisti. Nenáviděl samotáře, nenáviděl centrálu a nenáviděl sebe. V jeho 23 letech ztratil jakoukoliv naději na to, že by si mohl najít mate, a pokud měl být upřímný, nesralo ho to. Soustředil se na jeho smečku, na svůj cíl. Chtěl změnit systém stovky let starý, musel udělat něco, co si lidi mysleli, že není možné. Zabíjel pro to, ničil pro to a nelitoval toho. Mnoha lidí ho nazývali zrůdou, ale Kai ukrýval bolestné tajemství, které pohánělo jeho nenávist. Kai pomalu ale jistě ztrácel naději a jeho agresivita vztoupala. Kai sám potřebuje pomoc.
Start writing: 30.11. 2020
End of writing: 18.11. 2021
Upozornění: V tomto příběhu se nachází vztah mezi muži a sexuální kontent mezi nimi. Pokud se vám to nelíbí, vyprovoďte se ven.
Byla, je a bude jen loutkou. Postavička na šachové desce s tím problémem, že o svých krocích nerozhoduje. Byla poslední svého druhu, možná už teď nežije...
Nejkrutější, bezcitný, chladný, výbušný a hrůzostrašný Alfa smečky Dark moon. Už dlouhou dobu prahne po své spřízněné duši, své životní lásce a Luně pro jeho smečku. Jde přes mrtvoly jen aby dosáhl svého a teď je ona, to co chce. A má na ni jako jediný nárok... ,,Budeš moje!"
Mají jen jedno společné a to ten titěrný znak spřízněných duší, který je k sobě táhne, jako včely na med. Najde Alfa svou Lunu nebo jen její pozůstatky hluboko pod zemí?
Budete prahnout po pokračování a touha číst další řádky vám nedá spát!
------------------------------
Zkuste se začíst do mých řádku. Čtěte mezi nimi a příběh Vám odkryje svá tajemství! Neříkám, že se můj příběh zalíbí každému, ale budu se o to snažit. Prvních pár kapitol možná nezaujme, ale kdo ví, jak vše bude pokračovat a nakonec skončí?