,,Těšíš se domů na prázdniny?" zeptala se mě Angelina a posadila se vedle mě na tribunu u prázdného famfrpálového hřiště. Poslední zápas sezóny jsme odehráli už několik týdnů zpátky a teď, během červnového slunečného poledne o obědové pauze, jsme tady byly jenom my dvě.
,,Nejedu domů," odpověděla jsem, pohled upírajíc do dálky na majestátní Bradavický hrad.
,,Jedeme s mámou hledat tátu," zašeptala jsem jako odpověď na nechápavý výraz v kamarádčiných hnědých očích.
,,Jenom buď opatrná," odmlčela se, ,,naše šance na výhru famfrpálového poháru by se ještě zmenšili, kdybychom ztratili naši nejlepší střelkyni."
Obě jsme si vyměnily pobavené úsměvy a já byla vděčná za její pokus o nadlehčení situace.
,,Nebyla jsem doma od tý doby, co tátu odvedli, pokračovala jsem a chytla Angelinu za ruku, abych ji trochu uklidnila. Nebylo to tak, že bych se vrhala do boje proti tomu, jehož jméno nesmíme vyslovit. Ale, že by to byla úplně zákonná akce, to jsem netvrdila.
,,Necítila jsem se jako doma, když tam nebyl. Když jsme nebyli rodina."
~
Příběh o strastech a nástrahách života, o prioritách, vztazích, lidech a pocitech a nakonec i o naději a magii.
~Harry Potter fanfiction~
kilikic_811 © 2021
POZASTAVENO All Rights Reserved
Read more