Story cover for skater boy by Gabins06
skater boy
  • WpView
    Reads 9
  • WpVote
    Votes 0
  • WpPart
    Parts 1
  • WpView
    Reads 9
  • WpVote
    Votes 0
  • WpPart
    Parts 1
Ongoing, First published Dec 16, 2020
mel dokonaly vzhled a byl to ten nejhodnejsi a nejvlidnejsi kluk, ktereho jsem potkala. Vzdycky jsem snila o nekom takovem.
All Rights Reserved
Sign up to add skater boy to your library and receive updates
or
#4skate
Content Guidelines
You may also like
Poslední noc v New Yorku - Přízraky v Umagu by endralonniuuhalast
14 parts Complete
Rok 2007, poledne. Do přístavu zajíždí Benátský princ a Stano se nadechuje bura - město zná po hmatu. Plakát hlásí Lili v Novigradu, Umag se ukládá k zimnímu spánku. Vile Prepotentan velí Celestýna (deník do mikrofonu), Ruth ukládá dopisy se stuhou, na stěně visí Robinův obraz s naťuklým rámem. Stano v soláriu poprvé doopravdy přizná, že děti mít nebude - a pláč chytí do úst, aby nic neprozradil. Náhodou potká Hyun Wook Parka (červená Marlboro, káva střídá kávu) a večer na zahradě křupe Celestýnin chrastící rádiový altán. Na lodi do Benátek Stano škubne drátkem od aparatury a nastane „snášenlivé ticho" vody a motorů - bez Franca. A ještě něco: Zvonko a Stano, první polibek skrytý v kovárně. Telefon ve starém městě dvakrát zazvoní - pak už „minulost nemá co vyjevit". Tento román skládá návrat nikoli z gest, nýbrž z míst. Umag, Grožnjan a Benátky tvoří trojúhelník, v němž se Stanovi rozsvěcují dávné exponované snímky: Kočičí dům s rozpadlými schody, schodiště k vodě u domu Eny a Romea, náměstí Trg Slobode s posledním pódiem sezóny. Rytmus je epizodický, jako série fotografií - každý záběr má tichý zvuk: chrastivé rádio Celestýny, cigarety, vítr bura proti jugu, šelest dopisů převázaných mašlí. Leitmotivy se vracejí: lodní spoj „Benátský princ", rackové, kteří jednou vtrhnou oknem, draci nad Grožnjanem, obraz nahého muže na zdi. Téma pod tématem je střet touhy po klidu s neklidem paměti; konflikt mezi tím, co lze sdílet, a co se musí jen unést. Hlas je laskavě přesný, beze spěchu, s fotografickou disciplínou kompozice a s důvěrou v detail. Čtenáři slibuje intimní cestu po hraně mezi přítomností a tím, „co už nelze vzít zpět" - spíš naslouchání než výklad, spíš dotek než výkřik. Pro čtenáře, kteří hledají niterný, vizuálně přesný příběh návratu a paměti, kde Umag, Ben
Poslední noc v New Yorku - New Jeff Buckley was born by endralonniuuhalast
22 parts Complete
New Jeff Buckley Was Born Druhý díl „Poslední noci": Pavel v New Yorku, most v jemném dešti, jiskry z cigarety a město, které se na chvíli promění v popel. Večírkem zní Buckley, středa se představí jako Wednesday Kennedy, ale stejně důležitá je otázka, kdo vlastně mluví tvým hlasem - a co se v tobě zrodí, když se od někoho odpoutáš. Tohle je příběh o tom, jak se člověk „narodí" ve třiceti: ne k lepší verzi sebe sama, ale k pravdivější. Čte se pomalu, mezi světly a tichem. Text tíhne k fragmentu a k filmovému střihu: střídají se setkání (večírky, kavárny, procházky), vnitřní monolog, dopisy a hudební vsuvky. Ústřední konflikt není „co se stane", ale „kdo jsem": Pavel hledá vlastní polohu mezi projekcí „nového Jeffa Buckleyho" a skutečným, zranitelným já. Leitmotiv vody a dýmu (mlha, řeka, čaj, cigarety) se vrací téměř v každém obrazu; město reaguje jako organismus, který vrací doteky - někdy něžně, jindy krutě. Autor vede scénu přes hmatatelné detaily: čajové sáčky s dechem archivovaným v Sin-é, datované a vylepené do sešitu; doma zelená, tělem „pohlcující" sedačka a květinové „Evy" jako tichý sbor svědků. Forma je fragmentární, rytmus střídá šepot a nápory (lyrické pasáže vs. záznamová strohost), jazyk přitom sází na krátké přesné věty s obraznou pointou. Slib čtenáři: soustředěný, niterný čas s hlasem, který se skládá z paměti, dopisů a písní - bez „efektů", zato s poctivostí, která řeže. Příběh vyprávěný pozpátku. Pro čtenáře, kteří mají rádi lyrickou prózu o identitě a paměti, kde hudba není kulisa, ale metoda přežití. Nečekejte lineární děj ani rychlé pointy; text nabízí spíš komorní proud obrazů a vnitřních rytmů než „zvraty" či vysvětlení.
You may also like
Slide 1 of 10
Poslední noc v New Yorku - Přízraky v Umagu cover
Smaragdová pouť cover
Zero✔️ cover
Oneshoty cover
DVOJZÁŘ - Lucián z deštného pralesa Feklespír cover
Vychována v klášteře cover
Zlomená pravidla cover
Poslední noc v New Yorku - New Jeff Buckley was born cover
3008 cover
Poslední noc v New Yorku - Besame mucho cover

Poslední noc v New Yorku - Přízraky v Umagu

14 parts Complete

Rok 2007, poledne. Do přístavu zajíždí Benátský princ a Stano se nadechuje bura - město zná po hmatu. Plakát hlásí Lili v Novigradu, Umag se ukládá k zimnímu spánku. Vile Prepotentan velí Celestýna (deník do mikrofonu), Ruth ukládá dopisy se stuhou, na stěně visí Robinův obraz s naťuklým rámem. Stano v soláriu poprvé doopravdy přizná, že děti mít nebude - a pláč chytí do úst, aby nic neprozradil. Náhodou potká Hyun Wook Parka (červená Marlboro, káva střídá kávu) a večer na zahradě křupe Celestýnin chrastící rádiový altán. Na lodi do Benátek Stano škubne drátkem od aparatury a nastane „snášenlivé ticho" vody a motorů - bez Franca. A ještě něco: Zvonko a Stano, první polibek skrytý v kovárně. Telefon ve starém městě dvakrát zazvoní - pak už „minulost nemá co vyjevit". Tento román skládá návrat nikoli z gest, nýbrž z míst. Umag, Grožnjan a Benátky tvoří trojúhelník, v němž se Stanovi rozsvěcují dávné exponované snímky: Kočičí dům s rozpadlými schody, schodiště k vodě u domu Eny a Romea, náměstí Trg Slobode s posledním pódiem sezóny. Rytmus je epizodický, jako série fotografií - každý záběr má tichý zvuk: chrastivé rádio Celestýny, cigarety, vítr bura proti jugu, šelest dopisů převázaných mašlí. Leitmotivy se vracejí: lodní spoj „Benátský princ", rackové, kteří jednou vtrhnou oknem, draci nad Grožnjanem, obraz nahého muže na zdi. Téma pod tématem je střet touhy po klidu s neklidem paměti; konflikt mezi tím, co lze sdílet, a co se musí jen unést. Hlas je laskavě přesný, beze spěchu, s fotografickou disciplínou kompozice a s důvěrou v detail. Čtenáři slibuje intimní cestu po hraně mezi přítomností a tím, „co už nelze vzít zpět" - spíš naslouchání než výklad, spíš dotek než výkřik. Pro čtenáře, kteří hledají niterný, vizuálně přesný příběh návratu a paměti, kde Umag, Ben