Poté, co Bokuto dokončil vyšší střední, jsem se stal kapitánem týmu. Začali jsem spolu bydlet a vedli tak šťastný život. Bokuto se dostal na skvělou univerzitu. Já o rok později také, ale tentokrát jsem nešel v jeho stopách. Oba jsme poznávali nové lidi a sem tam se s nimi sešli, když byl důvod slavit. Vše se zdálo tak fajn, ale později se ukázalo, že to byl opravdu jen sen. Bokuto hrál volejbal i na univerzitě a jeho talentu si všiml snad každý, a tak začal dostávat spoustu nabídek. Všechny odmítl. Jenže poté se naskytla jedna nabídka, která se odmítnout nedala. Chtěl jsem jej podpořit, ale nemohl jsem ho následovat a zase na druhou stranu jsem ho nechtěl přemlouvat, aby zůstal a nenaplnil si kvůli mě sen. Byla tu jedna věc, kvůli které jsem nemohl odjet s ním a o které nic nevěděl... Víte, když se Bokuto na něco upne, nevnímá nic okolo. V tomto případě byl upnutý na mě. Kdyby si kvůli mě nesplnil životná sen, vyčítal bych si to dokonce života, to raději ať mě nenávidí... Pokud chcete vědět víc, přečtěte si o tom. Není to podle anime!