Věř!!

Potkali jsme se na srazu celého devátého ročníku. Něco jsem popil, něco jsem pokouřil. Otec mi dal luxusní víno, nějaký rum a dva doutníky plus dýmku s tabákem. Nebyl jsem plnoletý a abych otce nezklamal, vykouřil jsem pouze jeden doutník. Po chlastu a kouři jsem se nemotal zas tak moc. Bylo mi příjemně. Atmosféra byla skvělá, postupně jsem si popovídal s polovinou ročníku a do toho nám hrála hudba. Všiml jsem si, jak jedna dívka poodešla pryč od táboráku. Sama. Viděl jsem její siluetu ve svitu měsíce. Zvedl jsem se a šel za ní. Potom to byl ten krásný okamžik, kdy zafoukal vítr, pohrál si s našimi vlasy, Měsíc dělal její oči ještě víc zářivé a v ten moment jsem věděl, že jméno Kristýna mě bude doprovázet.