Japonec~

Byl jsem v osamění. I přes mého spolubydlícího jsem se cítil tak sám. Nechtěl jsem si to přiznat.
Pořád jsem se snažil odtrhnout od okolního světa, ale všechno nejde dělat věčně.
Pak jsi se zjevil ty.
Měl jsem tě za divného.
Blázna.
Byl jsi prostě podivné stvoření, které se jednou zjevilo před mým zrakem.
Bál jsem se, že ti ublížím, jako už hodně lidem.
Bál se, že se koukneš jen na mojí vnější vrstvu a necháš mě jít, ale ty i za ten krátký čas, cos mě znal, jsi mě chtěl poznat i z té nejtemnější stránky.
Moje démony.

Nejde to popsat.