Dlouho jsem neviděl nikoho s takovou sebejistotou jako měl on. To mě na něm už od začátku přitahovalo. A oba jsme to věděli...
Od prvního dne v tomhle baru jsem věděl, že jsem pro něj přitažlivý. V jeho očích bylo tolik nevyřčených slov, že mi ani nevadilo, že se mnou nemluví. Nevadilo mi to ani tehdy, když jsem se rozhodl udělat první krok já. Protože jeho oči stále říkaly, že chce jen mě...
Jimin pracuje jako barman a jen kvůli němu se Hoseok v baru zdržuje téměř každý den...
Snad každému je jasné, jaké pocity Hoseok chová, ale proč tedy neudělá první krok? Proč je tím prvním, kdo se o Jimina pomalu přestává zajímat?
Pomalu to začíná vypadat tak, že se jejich cesty nakonec neprotnou, ale pohledný barman nemá ve zvyku nechat odejít to, co chce... A Hoseok mu zvláštně přirostl k srdci.
Hak Cipta Terpelihara