Recenze hororů

Recenze hororů

  • WpView
    Reads 48
  • WpVote
    Votes 9
  • WpPart
    Parts 6
WpMetadataReadOngoing
WpMetadataNoticeLast published Sun, May 30, 2021
WpInfo
Non-Fiction
Pokud se vedle čtení hororových knih rádi podíváte na také hororový film, jistě se často potýkáte s nerozhodností, který zvolit. Nejsem si úplně jistá, zda Vám s tímto problémem mé recenze pomohou, no přinejlepším můžeme rozjet menší diskuzi. Vzhledem k tomu, že sama tyto filmy sleduji prakticky od opravdu nízkého věku, přijde mi většina spíše vtipná, než děsivá. Proto berte recenze s nadsázkou. Že o nich nepíšu hezky neznamená, že je nemám ráda. Teda... Alespoň většinu. A v poslední řadě... Filmy jsou v recenzích z určité vyspoilerované, takže je čtěte jen v případě, že Vám to nevadí, či jste je již sami viděli :D
All Rights Reserved
#1
kruh
WpChevronRight
Join the largest storytelling communityGet personalized story recommendations, save your favourites to your library, and comment and vote to grow your community.
Illustration

You may also like

  • Jeden den v Moskvě
  • cukrový pantáta (rozuměj daddy)
  • shifting realities | cz
  • I would never fall in love w him.
  • TO CO JINÍ NEUMÍ - Aneb. Jak na to?
  • extra ZAJÍMAVOSTI
  • Problematika TRANSGENDEROVÉ Ideologie
  • Politologie
  •  { hello bitches  }mın yonge✔︎end
  • hi we are transgender cz [a naše problémy]

Jeden den v Moskvě je moje první kniha. Začal jsem ji psát když mi bylo devatenáct. Psal jsem ji z části přímo v Moskvě, kde jsem žil od roku 2022 do roku 2024 jako student a syn diplomata. Pro knihu jsem vytvořil vlastní strukturu: jeden den sestavený z několika let. Ráno, škola, odpoledne, večer. Každá část čerpá z různých období, různých vzpomínek, různých nálad. Tahle struktura mi umožnila psát o Moskvě jako o městě, které se neustále mění a zároveň zůstává pořád stejné. Každý den vypadá totožně a přitom je plný věcí pod povrchem, na které si normálně zvykat nemáte. Žil jsem na české ambasádě, chodil do mezinárodní školy s dětmi oligarchů a diplomatů, jezdil každý den metrem přes centrum města. Z okna jsem viděl demonstrace, z televize útok na Kreml dronem, ve školní třídy globus s přemalovanými hranicemi Ukrajiny. Byl jsem v Moskvě cizinec, ale také někdo, kdo tam bydlel, kdo měl oblíbená místa, chodil do hospod s kamarády a balil spolužačky. Pnutí mezi normálním životem a tím co se odehrává kolem, je hlavním tématem knihy. Nepřicházím s velkým odhalením nebo závěrem. Jde mi o konkrétní scény a zážitky: tádžický holič co vypráví o jezerech Pamíru a hned po mně stříhá mladého vojáka se slevou za speciální operaci. Spolužačka která maluje na cihly balkonu v Chimkách moře a slunečnice. Kluk na semaforu, který se ptá jestli mi teroristický útok v Crocusu přijde divný, a já říkám že nevím. Píšu hovorově, s humorem, bez falešné naděje či moralizování. Mamčiny komentáře v kurzívě jsou součástí textu a představují odlišný pohled na stejná místa. Věřím, že tato kniha nabízí pohled na válečné Rusko který v české literatuře chybí. Ne z perspektivy novináře ani historika, ale osmnáctiletého kluka, který tam prostě žil.

More details
WpActionLinkContent Guidelines