Son of the Dark Knight | DW FF | DOKONČENO

Už jsem toho měla dost. Zase. Měla jsem ho plné zuby. Zase.

,,Myslíš si, že jsi jediný člověk kterému kdy kdo ublížil? to ty jsi ubožák. Co ty nemáš, řekni! Máš otce, který by pro tebe udělal cokoli, máš domov! Máš přátele, kteří ti jsou věrní! Jenže ty se zaobíráš jen minulostí. Jsi ublížený, protože tě matka opustila jelikož jsi byl moc měkkej? Tohle je tvůj problém?"
Podíval se na mě a v jeho očích jsem viděla obrovský hněv, ale jeho mimické svaly jakoby byly úplně mrtvé. Koukali jsme si do očí a já čekala na nějakou reakci.

Když žádná nepřišla, jen jsem si ironicky uchechtla a otočila se k odchodu, když mě dotyčný chytl za zátylek, otočil mě, přirazil na dveře a přirazil svá ústa k mým. Mé třeštící oči se střetli s těma zelenýma, které měl stále otevřené, zatím co se jeho rty otíraly o ty mé a jeho ruce se přemístily na mé tváře.

Kašlu na to....

Chytla jsem ho za ramena a začala jsem svými rty spolupracovat a zavřela jsem oči. Užívala jsem si to, a snažila se z toho vytěžit vše, co se dalo.
Jemu začal docházet kyslík a tak se naše rty odpojili a my si koukali do očí, zatímco místností se ozývaly jen naše hluboké nádechy.

,,Nesnáším tě." Ano, to je to jediné na co jsem se po tomhle zmohla. Černovlásek se ušklíbl a sundal ruce z mých tváří.

,,Nenávist a láska mají mezi sebou tenkou hranici."