První a poslední nádech

Bylo mi pouhých pět let když mě v roce 1942 odvezli jako malou, vyplašenou holčičku držící se mámine sukně do koncentračního Tábora Osvětim

Kromě toho, že jsem přišla o oba rodiče, jsem zažila i to co si děti v mém věku nedovedli představit ani v tom nejhorším snu. Místo hraní si na písku ze svými vrstevníky jsem podstatnou část dětství a dospívání strávila v pekle.. V pekle smrti kde každá minuta mohla rozhodnut o životě a nebo smrti.

Kazdy den jsem si kladla otázku proč já? A odpověd na to byla jednoduchá.
Protože jsem židovka.