poezie z mého každodenního života, za kritiku v komentářích budu vděčná: )

Básničky pro všechny ztracené duše, které jsem psala po osamělých pátečních nocích, na polorozpadlé lavičce pod tmavou oblohou plnou zářících hvězd, kdy mě moje úzkost, strach a osamělost nenechala jít spát. (Moje druhá básnická sbírka)

tak málo času na tak moc pocitů /5/

hledám svou duši?

Ano, vím že sem vkročíte přesto, že vám nebylo osmnáct. Ale i tak, pokud se bojíte, je to zbytečné, nemáte se čeho bát, nemám rád doslovný popis, v těchto básních se spokojím s náznaky, hodně obecným, nekonkrétním pojmenováním všeho možného. Básně zde jsou spíše černo/červeno humorného než erotického rázu, takže nečekejte prosím žádné do detailů rozepsané povídky o tom, jak si chudé krásné děvče užilo s ještě chudším matfyzákem. Od toho jsou prosím jiné stránky ;)

třetí básnická sbírka, která konečně nese i to zasloužený teplo. její verše mi při sepisování pomohly, tak třeba pomohou i někomu dalšímu. zbouraná věž, hojení a vesmír uvnitř. sem tam i trochu zabolí. ale to je přeci jenom součástí procesu.

Mnoho z nás si nezasloužilo to, co nás potkalo. Mnoho z nás si v pozdních hodinách často kladlo otázku: „Proč?" Netvrdím, že se v mých básních nutně najdete, ale pokud máte něco na srdci, melancholickou náladu či chuť na pěkné básně, jste na správném místě. Toto jsou básně jedné dívky, která roky krvácela na papír a rozhodla se, že je chce sdílet s ostatními.

poetry collection about love and loss

Tato povídka volně navazuje na povídku nejlepší přátelé 💗. Aneb po šesti letech.💘