Máme poslední dva roky střední školy před sebou, na které se těšíme, ale zároveň se i bojíme. Nikdo přeci neví, zdali se naše cesty poté rozdělí nebo půjdeme spolu společně až nakonec našich cest.
Naše parta se skládá z šesti lidí, občas z osmi, ale to je málokdy. Zažíváme společné chvíle na které se nedá jen tak zapomenout. Jsou to šťastné, ale i smutné chvíle, díky kterým si jsme naprosto jistí, že nás nic nerozdělí, ale co když se tu najde věc, která by nás měla rozdělit už navždy? Jak se k tomu postavíme? Změní nás to? Zůstaneme si stále věrní a oddaní?
Todos los derechos reservados