Jak na Severuse
- LECTURAS 636
- Votos 117
- Partes 14
Quizás también te guste
Jeden den v Moskvě
Jeden den v Moskvě je moje první kniha. Začal jsem ji psát když mi bylo devatenáct. Psal jsem ji z části přímo v Moskvě, kde jsem žil od roku 2022 do roku 2024 jako student a syn diplomata. Pro knihu jsem vytvořil vlastní strukturu: jeden den sestavený z několika let. Ráno, škola, odpoledne, večer. Každá část čerpá z různých období, různých vzpomínek, různých nálad. Tahle struktura mi umožnila psát o Moskvě jako o městě, které se neustále mění a zároveň zůstává pořád stejné. Každý den vypadá totožně a přitom je plný věcí pod povrchem, na které si normálně zvykat nemáte. Žil jsem na české ambasádě na Druhé Brestské ulici, chodil do mezinárodní školy s dětmi oligarchů a diplomatů, jezdil každý den metrem přes centrum města. Z okna jsem viděl demonstrace, z televize útok na Kreml dronem, ve školní třídy globus s přemalovanými hranicemi Ukrajiny. Byl jsem v Moskvě cizinec, ale také někdo, kdo tam bydlel, kdo měl oblíbená místa, chodil do hospod s kamarády a balil spolužačky. Pnutí mezi normálním životem a tím co se odehrává kolem, je hlavním tématem knihy. Nepřicházím s velkým odhalením nebo závěrem. Jde mi o konkrétní scény a zážitky: tádžický holič co vypráví o jezerech Pamíru a hned po mně stříhá mladého vojáka se slevou za speciální operaci. Spolužačka která maluje na cihly balkonu v Chimkách moře a slunečnice. Kluk na semaforu, který se ptá jestli mi teroristický útok v Crocusu přijde divný, a já říkám že nevím. Píšu hovorově, s humorem, bez falešné naděje či moralizování. Mamčiny komentáře v kurzívě jsou součástí textu a představují odlišný pohled na stejná místa. Věřím, že tato kniha nabízí pohled na válečné Rusko který v české literatuře chybí. Ne z perspektivy novináře ani historika, ale osmnáctiletého kluka, který tam prostě žil.
TO CO JINÍ NEUMÍ - Aneb. Jak na to?
Edit.- Kniha psaná v roce 2017, v té době jsem neměla k dispozici moc zdrojů a psala jsem jen z praxe a z toho, co jsem v té době znala a uměla, poslední kapitoly jsou na vyžádání Přemýšleli jste někdy nad tím co je pravda a co je jen fikce? Co se může každý člověk naučit bez toho aby byl něco, co si vymýšlí Hollywoodské filmy? Teď nastupuji já, abych vám vlastními slovy popsala to, co můžete s trochou snahy a trpělivosti umět i vy!Concluida
I would never fall in love w him.
• Zkus si to precist •
Problematika TRANSGENDEROVÉ Ideologie
Sbírka faktorů odporujících Transgenderové Ideologii. Obsah sbírky: • Překlady článků zaměřených na Transgenderismus, nebo LGBTQ+ komunitu obecně • Překlady studií zaměřených na tématiku Transgenderismu • Vysvětlivky pro různé pojmy spadající pod tématiku LGBTQ+ komunity • Překlady rozhovorů týkajících se Transgenderové Ideologie • Příběhy obětí Transgenderové Ideologie • [Potenciálně] Výtahy z knížek, které tyto oběti napsaly. "Problematika TRANSGENDEROVÉ Ideologie" slouží jako má snaha o rozšíření často utajovaných nebo přehlížených informací do povědomí těch, kteří by je měli znát nejvíce. Touto sbírkou se budu snažit otevřít oči nejen těm, kteří se jako "Transgendeři" identifikují, ale i těm, kteří ideologii tohoto fenoménu podporují, či se jen chtějí dočíst něco poučného.
cukrový pantáta (rozuměj daddy)
na vlastni kuzi jsem zazila hrozný unos nejakymi unosci... ted jsem nucena jim dělat malou holcicku a dalsi hrozne veci... A nebo to je o necem uplne jinym co ja vim, zkus to zjistit a pak mi dej vedetConcluida
shifting realities | cz
Příručka pro začátečníky. Vy kdo znáte TikTok, možná znáte také trend, který se na něm rozmohl v roce 2020, výměnu realit. Je to ovšem daleko více než trend - je to fyzika a jakási magie v jednom... cestovat do jiných příběhů a životů. Kdo by nechtěl do své vysněné reality, že? Vítejte!Concluida
![hi we are transgender cz [a naše problémy]](https://img.wattpad.com/cover/198881530-256-k50763.jpg)
Jeden den v Moskvě je moje první kniha. Začal jsem ji psát když mi bylo devatenáct. Psal jsem ji z části přímo v Moskvě, kde jsem žil od roku 2022 do roku 2024 jako student a syn diplomata. Pro knihu jsem vytvořil vlastní strukturu: jeden den sestavený z několika let. Ráno, škola, odpoledne, večer. Každá část čerpá z různých období, různých vzpomínek, různých nálad. Tahle struktura mi umožnila psát o Moskvě jako o městě, které se neustále mění a zároveň zůstává pořád stejné. Každý den vypadá totožně a přitom je plný věcí pod povrchem, na které si normálně zvykat nemáte. Žil jsem na české ambasádě na Druhé Brestské ulici, chodil do mezinárodní školy s dětmi oligarchů a diplomatů, jezdil každý den metrem přes centrum města. Z okna jsem viděl demonstrace, z televize útok na Kreml dronem, ve školní třídy globus s přemalovanými hranicemi Ukrajiny. Byl jsem v Moskvě cizinec, ale také někdo, kdo tam bydlel, kdo měl oblíbená místa, chodil do hospod s kamarády a balil spolužačky. Pnutí mezi normálním životem a tím co se odehrává kolem, je hlavním tématem knihy. Nepřicházím s velkým odhalením nebo závěrem. Jde mi o konkrétní scény a zážitky: tádžický holič co vypráví o jezerech Pamíru a hned po mně stříhá mladého vojáka se slevou za speciální operaci. Spolužačka která maluje na cihly balkonu v Chimkách moře a slunečnice. Kluk na semaforu, který se ptá jestli mi teroristický útok v Crocusu přijde divný, a já říkám že nevím. Píšu hovorově, s humorem, bez falešné naděje či moralizování. Mamčiny komentáře v kurzívě jsou součástí textu a představují odlišný pohled na stejná místa. Věřím, že tato kniha nabízí pohled na válečné Rusko který v české literatuře chybí. Ne z perspektivy novináře ani historika, ale osmnáctiletého kluka, který tam prostě žil.
Más detalles