„Tohle u ní našli." Elizabeth v ruce držela dopis. „Je to pro tebe," pokračovala dál a v jejím hlase zaznívalo něco, co nedokázal rozeznat. Zmateně se na ni otočil. Dopis... a pro něj? Na obálce bylo Willowiným rukopisem napsané jeho jméno. Žaludek se mu nepříjemně zkroutil. Regulus se zaraženě díval na dopis. Ruce se mu samým stresem třásly. Chvíli přemýšlel nad tím, že to někam schová a... jednoho dne, až bude připraven, si to přečte... bude ale někdy připraven? | one shot | *** Kdysi dávno (myslím, že se jednalo o rok 2018) jsem na mém profilu měla knihu "Tam, u té vrby", se kterou jsem byla nespokojená a tak jsem ji smazala - třebaže měla celkem úspěch. Nedávno jsem našla kus dokumentu a po přečtení mi ta povídka nepřišla až tak špatná... tak jsem ji krapet pozměnila a tady ji máte.