Go away! Please

Nikdo si nevybere, čím bude. Každý jednou bude tím, co si pro něj osud připravil a ať už dělá cokoliv. Nedokáže to změnit, jen ovlivnit. Je to jako kdybyste chtěli, aby krychle neměla hrany. Nejde to. Pouze z ní uděláte kouli. Už to nebude ta krychle s hrany, ale obyčejná koule. Prostě to nejde.

Život je plný bolesti, smutku a závisti. Jasně, jsou tady i ta pozitiva, ale řekněme si pravdu. Už není tolik lidí, co mají od rána do večera úsměv na tváři. A když už ho mají, celý večer v posteli probrečí a tomu se neříká radost, ne-li přetvařování. Nikdo není šťastný celý život. Říkáte, že jo? Nikdy jste nepřišli o osobu, která vám byla nejbližší? Nikdy jste neskončili v nemocnici, kvůli vaší neopatrnosti? Nikdy jste nedostali špatnou známku a netrápili jste se kvůli ní celý den? Vůbec nikdy jste neřekli něco, čeho byste druhý den litovali?
--------------

Ona žila život, jako na bavlnce, i když pro někoho to bylo spíše utrpení, jí to nevadilo. Měla milující rodiče, kteří jí dávali všechno, i přesto, že neměli nic. I když nebyli zrovna nejbohatší a měli trochu problémy s penězi, tak dělala co mohla. Školu sice nemohla dokončit, kvůli penězům, ale práce, kterou měla, jí vůbec nevadila a byla ráda za to, co má. Nikdy by jí nenapadlo, že by se mohla dostat do takového problému, jako se právě teď dostala.

On sice rodiče měl, ale nikdy je nepotkal. Nikdy o něh nejevil zájem, stejně, jako oni o něj. Nevěděl, co přesně znamená slovo máma a táta. Vždy říkal, že mu je všechno jedno a nebral ohledy na to, že se ho všichni bojí, kvůli tomu, jak se chová. Jenže kdo mu měl říct, aby se tak choval, než máma? Co když mu jen někdo do hlavy vecpal, ať se snaží chránit, ale vůbec neřekl jak? Sice ho učili, jak se má chovat ve společnosti, ale když nikdy nepoznal lásku, jak on sám jí někomu může dát?