Milovala jsem jeho ruce. Když se jeho rozpálená pokožka a chladné prstýnky dotýkaly mé tváře, když jeho dlouhé, štíhlé prsty namotávaly pramínky mých vlasů. Byla jsem si jistá že jeho ruce jsou dílem boha, babička totiž říkávala, že každý má něco, co mu seslal sám bůh, jako dar. U mě to prý jsou oči a i když nejsem věřící, věřila jsem tomu. To jsem ale nevěděla, že tyhle ruce na sobě mají tolik krve.