Tisíc vzkazů

Vzpomínky jsou nádherná věc. Ovšem pouze do chvíle, kdy se okamžiky v nich nestanou „pouze" vzpomínkami. Jakýmsi bolavým přeludem, snem, který už se nikdy nezmění ve skutečnost. Vyhaslý oheň se nemůže znovu rozhořet. Uschlá květina znovu nevykvete. A člověku občas zbydou jen oči pro pláč a náruč těch nejkrásnějších vzpomínek, které mu ničí srdce. Pomalu, kousek po kousku.

Jenže jak kdysi řekl Stephen King:
„Život je vlastně kolo. Dřív nebo později se znovu objeví to, co sis myslel, že jsi ztratil. V dobrém či ve zlém, ale objeví se to znovu."

- příběh je součástí soutěže Psaní pro radost a nepíšu ho sám, ale se svou úžasnou kamarádkou Alianor1, autorkou skvělého Alana.

*2.7. 2021 - jeden ze dvou hrdých vítězů 32. kola projektu Psaní pro radost :D