Possibility

Její rudé oči svítily snad na míli daleko i přesto, že všude
kolem ní ve vzduchu visela mlha. Kráčela temnou ulicí za úplňku vstříc své
dnešní oběti. Kráčela pomalu a téměř neslyšitelně. Ve světlech pouličních lamp
vypadala snad ještě krásněji než jindy. S jejími kaštanově hnědými vlasy dosahující
do půlky ramen si pohrával vítr, který je v tomto ročním obdobím téměř
samozřejmostí. Z očí jí tekly slané potůčky slz a v srdci cítila jen
prázdnotu, která ji s každým dnem pohlcovala ještě víc. Cítila se, jakoby
jí někdy vyrval srdce z těla, což bylo celkem ironií vzhledem k tomu,
že ona srdce neměla. Byla jednou ze studených. A právě teď byla odsouzena k věčnému
smutku a sebeobviňování.

Fanfiction o lásce, bolesti, smrti a životě jedné ze studených,
která se zamiluje do obyčejného smrtelníka.

/Něco na způsob twilight/