(Bez)Cenná

Snažil se mě vychovat. Svým zvráceným způsobem se o to stále ještě snaží. Vštěpuje mi do hlavy, jak moc bezcenná jsem. Na to, jak je hloupý, je poměrně kreativní. Nedokážu si ani vybavit, co všechno jsem a nejsem, co jsem mohla být a co nikdy nebudu. Jedním si však jsem jistá. Jsem žena a to je moje prokletí.
Téměř bych mohla pokračovat za něj, ale nechám ho mluvit.
,,Beze mě bys byla už dávno mrtvá. Vděčíš mi za svůj život. Měla bys ke mně vzhlížet. Ale ty jsi rozbitá. Já z tebe poničené zboží dělat nemusím, já už tě tak dostal. Jsi přítěž. Doufám, že se tě tento rok konečně zbavím."
David bezpochyby není jediný, kdo oplývá tímto komplexem. Chová se ke mně jako ke kusu hadru a stejně má pocit, že bych měla být vděčná. Protože jsem žena, něco míň, a on mi dává možnost přežívat. Jak laskavé.