Zvedal se vítr. Poslední z velkých králů se v sedle svého bílého koně napřímil a zaposlouchal se do toho tichého vábivého svistu vzdušných vírů. Natáhl k nim ruku a nechal se jimi hladit po zjizvených mozolnatých prstech. Jemný vánek se mu obtáčel kolem dlaně jako chřestýš a vydával přitom na vlas stejně zlověstný syčivý zvuk. Zněl mu uších coby rajská hudba. Pousmál se. Miloval tu plíživou píseň smrti. Nemohl se jí nabažit. Jeho temně hnědé oči se toužebně zaleskly v předtuše něčeho velkého a ničivého jako vichřice. Čas se nachýlil. Konečně. A teď konkrétněji: Král Yan věřil, že je vyvolený. Alessandra je přesvědčená, že má na víc než na to zdobit svět svou krásnou tvářičkou. Bianka oproti tomu po ničem jiném netouží. Catalina nechce svůj život obětovat bohyni. Marco netouží být králem. Fabian ví, že lepšího krále než Marca, by si jejich země nemohla přát. A Godrick se je všechny chystá zničit. Prostě taková obyčejná fantasy v níž nebude chybět romantická linka, kouzla, krev a možná přiletí i drak. :-)