Are you my angel?

Are you my angel?

  • WpView
    LECTURAS 6,937
  • WpVote
    Votos 558
  • WpPart
    Partes 15
WpMetadataReadConcluida dom, ene 25, 2015
Horké slzy mi ve studené zimě zamrzaly na tváři. Vydechovala jsem obláčky páry a křičela. Nešlo to zastavit. Byla jsem úplně bezmocná. Když vedle mě zastavila sanitka, došlo mi, že je konec. Došlo mi, že jsem selhala. Nezvládla jsem to. Ještě naposledy jsem udeřila do jejího hrudníku a položila jsem si svou tvář na její hruď, která se už nikdy neměla zvednout...
Todos los derechos reservados
Únete a la comunidad narrativa más grandeObtén recomendaciones personalizadas de historias, guarda tus favoritas en tu biblioteca, y comenta y vota para hacer crecer tu comunidad.
Illustration

Quizás también te guste

  • Jeden den v Moskvě
  • extra ZAJÍMAVOSTI
  • Felixovy moudra
  • Problémy fanoušků BTS
  • Reign [Království] - seriál vs skutečnost
  •  { hello bitches  }mın yonge✔︎end
  • shifting realities | cz
  • Začít věřit
  • I would never fall in love w him.
  • Já

Jeden den v Moskvě je moje první kniha. Začal jsem ji psát když mi bylo devatenáct. Psal jsem ji z části přímo v Moskvě, kde jsem žil od roku 2022 do roku 2024 jako student a syn diplomata. Pro knihu jsem vytvořil vlastní strukturu: jeden den sestavený z několika let. Ráno, škola, odpoledne, večer. Každá část čerpá z různých období, různých vzpomínek, různých nálad. Tahle struktura mi umožnila psát o Moskvě jako o městě, které se neustále mění a zároveň zůstává pořád stejné. Každý den vypadá totožně a přitom je plný věcí pod povrchem, na které si normálně zvykat nemáte. Žil jsem na české ambasádě na Druhé Brestské ulici, chodil do mezinárodní školy s dětmi oligarchů a diplomatů, jezdil každý den metrem přes centrum města. Z okna jsem viděl demonstrace, z televize útok na Kreml dronem, ve školní třídy globus s přemalovanými hranicemi Ukrajiny. Byl jsem v Moskvě cizinec, ale také někdo, kdo tam bydlel, kdo měl oblíbená místa, chodil do hospod s kamarády a balil spolužačky. Pnutí mezi normálním životem a tím co se odehrává kolem, je hlavním tématem knihy. Nepřicházím s velkým odhalením nebo závěrem. Jde mi o konkrétní scény a zážitky: tádžický holič co vypráví o jezerech Pamíru a hned po mně stříhá mladého vojáka se slevou za speciální operaci. Spolužačka která maluje na cihly balkonu v Chimkách moře a slunečnice. Kluk na semaforu, který se ptá jestli mi teroristický útok v Crocusu přijde divný, a já říkám že nevím. Píšu hovorově, s humorem, bez falešné naděje či moralizování. Mamčiny komentáře v kurzívě jsou součástí textu a představují odlišný pohled na stejná místa. Věřím, že tato kniha nabízí pohled na válečné Rusko který v české literatuře chybí. Ne z perspektivy novináře ani historika, ale osmnáctiletého kluka, který tam prostě žil.

Más detalles
WpActionLinkPautas de Contenido