Mladá dívka s dlouhými hnědými vlasy, které by jí mohl kdekdo závidět, posedávala v bytě svého přítele a hleděla skrz obrovské okno na Londýn, jež právě pokrývala vrstva drobného deště. Nohy si složila pod bradu a rukama si je přitáhla blíže k tělu. Cítila chlad a nedokázala se zbavit nepříjemného pocitu. Pocitu, který ji už dávno neměl sužovat. Byla v bezpečí. Věděla to. On to zařídil. Ochránil jí před lidmi, kteří se ji snažili zabít kvůli tomu, že je jiná. Liší se od ostatních, ale i tak není jediná. Stejně jako její zachránce nevyhovuje obyčejným lidem. Jediný rozdíl mezi nimi je, že o ní vědí, zatímco on je mimo ohrožení. Prozatím.
Zoufale si povzdechla a pravou rukou si nedbale pročísla vlasy. Snažila se neplakat, ale měla na krajíčku. Všechny události jí přišli až nenápadně povědomé. Právě v tuto chvíli prožívala období klidu, které obvykle nastává před bouří. Nikdo však netušil, jak obrovská bouře to bude tentokrát a zda ji přežije. Tolikrát utekla smrti, že už se jí ani nebála. Nesčetněkrát stála na pokraji zoufalství a blížící se smrt se stala její společnicí. Neměla z ní strach, vítala ji s otevřenou náručí, ale jen ve vlastním případě. Už jí totiž zbyl jeden jediný člověk a ona slíbila, že nedovolí, aby mu kdokoliv ublížil. Člověk, jenž si získal její srdce. Liam Payne.