Dům dožití

Domy, na jejichž bedrech ležely a stále leží chatrné životy stovek našich předků, nejsou jen místy smutku, nudy a smrti, jak bychom si mohli myslet my, kdo k témuž osudu dávno směřujeme. Vzdor všem hrůzám a bolestem mizérie, jsou tato místa přesto protkána neskutečně silnou poetikou. Snad právě proto, že se zde hraje o všechno a zároveň o nic.

Berte, prosím, tuto kratičkou sbírku, plnou podivných dojmů, cynismu a nechtěné neúcty, s rezervou. Jedná se o pokus povznést se nad osobní lidské úděly kamsi do vyšších pater, kde neexistuje zlo nebo srovnávání. Jedná se o konstatování žitého, o špetku humoru, o kousek životní ironie ve slovech.

Poznamenávám, že všechny události, místa a postavy jsou zcela smyšlené a byť by bez inspirace nemohly existovat, nenesou věcnou souvislost s nikým a ničím skutečným.