Čtyři odlišné životy. Čtyři zničené duše. Čtyři nesplněné sny a nespočet proplakaných nocí. Dva milostné příběhy. Jedna obrovská láska a milion cest, které k ní vedly. Sope- Osud vám za váš život udělí spoustu ran. Některé bolí míň jiné víc. Jak to vím? Těhle ran jsem schytal už hrozně moc až jednou... Když mi život uštědřil tu nejvíc hořkosladkou ránu. Potkal jsem chlapce v jehož přítomnosti mám motýly v břiše. Tenhle chlapec se stal mou nadějí a já mám strach. Strach že když si ho pustím blíž k tělu, tak ho zničím. Zničím jeho štěstí a optimismus a donutím jiskřičky v jeho očích aby se rozplynuli. Tohle je hranice. Hranice, která má svoje pravidla, ale....... Pravidla jsou od toho aby se porušovala. Jikook- Sedím v okně. Je zima a sněhové vločky se pomalu snáší na město. Až dopadnou připojí se k dalším miliónům vloček na zemi. Přesně jako já. Celý můj život byl o prostém splynutí s davem. Hlavně nevyčnívat. To bylo mé heslo. Až do toho okamžiku kdy jsem ho potkal. Je mu jedno co si o něm ostatní myslí, on chce vyčnívat. Já ne, ale faktem je že v jeho přítomnosti je mi horko a ztrácím hlavu. Všichni mě varují. Zničí mě, vím to. A přesto na něj nemůžu přestat myslet. Je jako droga, jakmile ji jednou okusíte, tak už nemůžete přestat.